20. prosince 2016
Aktuálně z Charity
Dopis koledníkům
Olomouc 3. 12. 2016
Milí koledníci, kluci a holky,
slyšel jsem vyprávět o jedné tříkrálové skupince, které před nosem zabouchli dveře. Na zazvonění ta paní sice otevřela, ale když uviděla koledníky, vynadala jim, ať neotravují a starají se o sebe a přidala k tomu pár peprných nadávek. Pak práskla dveřmi a koledníci zůstali jak opaření. V jednom se zvedala zlost, jiný se cítil ponížený, další však řekl: „Ale co, přece jim zazpíváme.“ Zazpívali celou koledu „My tři králové jdeme k vám“ a s radostí odcházeli. Jak to, že měli radost? No přece proto, že to vyhráli. Přemohli zlo dobrem. Tak to dokázal Pán Ježíš, když z kříže odpouštěl těm, kdo jej tam přibili. My se pokoušíme jít v jeho stopách a jeho jednání, jeho slovo, jeho radost přinášet těm, ke kterým přicházíme, i když nás třeba někteří nepřijmou.
Když jsme na setkání koordinátorů TKS slavili mši sv., zněla tam jako odpověď na žalm věta „všude na zemi pronikl jejich hlas“. To platilo o apoštolech a já jsem si znova uvědomil, že to platí o každém z nás, když koledujeme (a nejen tehdy). Hlas koledníků proniká v celém Česku, Evropě a v řadě jiných zemí světa, tam, kde lidé věří v Pána Ježíše. Patříme do velké party, která je na celém světě.
Už zpěvem koledy přinášíte radost a přání dobra (štěstí, zdraví vinšujem vám…). Po zpěvu koledy ještě společně zarecitujte: V PÍSMĚ SVATÉM JSME SE DOČETLI A VÍROU SE PŘESVĚDČILI, ŽE PÁN JEŽÍŠ SE STAL ČLOVĚKEM, ABY PŘINESL SPÁSU VŠEM LIDEM. TO VÁM ZVĚSTUJEM.
Řada lidí, zvláště starých a opuštěných, i mnoho dětí se na Vás těší. Však si na ně dobře vzpomínáte. Přidávám jednu vzpomínku ze Zlína: „Přišly jsme k jednomu domku. Zazvoníme a čekáme. Jakmile se otevřou dveře, spustíme naši oblíbenou. Ve dveřích stojí sympatická paní, věkem kolem šedesátky. Z jejího pohledu jsme cítily ochotu poslouchat, proto zpíváme koledu celou. Po zazpívání se ptám, zda nám přispěje na tříkrálovou sbírku. S laskavou tváří paní vsune do kasičky bankovku. Píšu jí nad dveře Kristus požehnej tomuto domu. Dárkyně se přiznává, že jsme ji dojaly k slzám: „Moc Vám za milou návštěvu děkuji. Před pár dny mi zemřel manžel.“ Je to mazec. A jsem v šoku. Nevím, co na to říct. Rozloučíme se a putujeme dál. Aby to holky neviděly tak zamáčknu slzu. Vzpomínám na slova z dnešní mše: „Koledování může mít pro spoustu lidí velký význam." Ať jsou to vzpomínky z dětství, či snad být trochu důležitá a dát něco potřebným nebo vyjít ven ze svého smutku a podívat se na druhého člověka a uvědomit si, že je svět pořád krásný a je pro co žít. Děkuji za možnost účastnit se sbírky.“ Míša Vačurová, Zlín 2013
Tak vidíte, přinášíme ještě něco víc než přání. Přinášíme požehnání. Písmena K+M+B+2017 ve svém původním významu totiž znamenají „Kristus mansionem benedicat“, to je latinsky, a česky to znamená „ať Kristus požehná tento dům (byt, místnost)“ v roce 2017. Žehnat přitom znamená prosit Boha, aby člověka zahrnul dobrem. Bude krásné, když budete křížky (ne plusy) na dveře psát a přitom v duchu Boha za lidi, kteří v tom domě bydlí, prosit. Přát dobro mohou druhým všichni, i když nejsou pokřtění, a prosit Boha za druhé také, když aspoň tuší, že ten Někdo dobrý, krásný, pravdivý a laskavý nad námi je. Ty křížky jsou 3 proto, aby nám připomínaly, že ten tajemný Někdo je jeden Bůh, ve kterém jsou 3 osoby. Otec, Syn a Duch sv. Tři v jednom. Je to krásné tajemství, o kterém nám Pán Ježíš řekl, že ti tři se vzájemně obdarovávají a mají se tak rádi, že jsou jedno. Všímáte si, že teprve teď přichází na scénu kasička? My přece nejsme výběrčí daní, kteří mají z druhých vytřískat co nejvíc peněz. Jen dáváme lidem příležitost k tomu, aby i oni byli dobří. Jistě, že potěší, když jsou lidé štědří a když dají zase o něco víc než vloni, (a nám se to podařilo) ale hlavní je to, že koledováním společně pomáháme lidem, kteří pomoc potřebují, a šíříme dobro a radost. Než vyjdeme koledovat, tak nejen zazpívejme koledu, abychom se sezpívali, ale pomodleme se, poprosme: „Ty, Pane Ježíši, Ty ve mně měj ty lidi, ke kterým přijdeme, rád“.
Všimli jste si, že stále píšu „my“? To proto, že každoročně také chodím koledovat. S dalšími spolupracovníky z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) přinášíme radostnou zprávu o narození Spasitele představitelům kraje, univerzity, arcidiecéze.
Všem ze srdce žehná
Mons. Bohumír Vitásek, prezident ACHO
